Investovali s nimi miliardáři Tomáš Krsek či Eduard Kučera a poskládali silné portfolio start-upů. Příběh jednoho z největších českých startupových fondů se ale změnil v osobní i byznysovou apokalypsu. Přinášíme detailní rekonstrukci barvité kauzy, v níž figurují velké peníze, žaloby, drogy, punkové řízení a jedno ultimátum od zbrojaře Michala Strnada.
Přemek Rubeš měl za sebou pár opravdu těžkých týdnů a nevyhnutelně směřoval do velkého průšvihu. Kombinace drog, léků a vysokého stresu z pracovního i osobního života vyvrcholila v pondělí 9. března policejním zátahem v centru Prahy, při němž byl spoluzakladatel investičního fondu Presto Ventures nejprve agresivní na záchrannou službu a následně se zabarikádoval v bytě a policistům i zdravotníkům vyhrožoval.
Povolaná zásahová jednotka tak provedla násilný vstup do bytu, zadržela ho a eskortovala na jednotku akutní psychiatrie v nemocnici na Karlově náměstí.
Nešťastný osobní malér jednoho z nejznámějších mužů české venture kapitálové scény je však jen jednou z kapitol mnohovrstevnatého příběhu, který se hemží velkými jmény tuzemského byznysu – od elitních právníků přes známé investory, velké finanční skupiny až po miliardáře z čela žebříčku nejbohatších Čechů.
Přemek Rubeš je už doma, odpočívá a jen pomalu se vrací do pracovního procesu. Na setkání s HN dorazil v košili a modrém svetru, s upraveným plnovousem a v kavárně nedaleko Bílé labutě si dal zázvorový čaj. Na dotaz, jak se má, odpovídá, že už lépe, a říká, že dnes je úplně čistý a seká dobrotu.
„Jsem naštvaný na sebe, že jsem dopustil takové s*ačky a z úspěšné story se stal takový fuck-up,“ říká a nijak nezastírá, že v jeho pádu hrály roli různé zakázané látky. „Čelil jsem příšerným tlakům a nevěděl, jak jinak to vyřešit.“
Na osudný den si moc nepamatuje nebo o něm prostě jen nechce moc mluvit. „Nechápal jsem, proč mě policajti chtějí odvést,“ popisuje. „Já jsem chtěl zachránit svět, ale skončil jsem 14 dní svázaný na Karláku v blázinci.“
Dobře hrající LPs
Jednačtyřicetiletý Rubeš je ve světě venture kapitálu známá postava. Byl u založení několika start-upů a posledních deset let byl hlavní tváří investičního fondu Presto Ventures. Lidé z jeho okolí ho popisují jako jednoho z nejbystřejších lidí v oboru a extroverta, který uměl svou investorskou vizi dobře prezentovat. Zároveň je ale někdy přehnaně velikášský s prchlivými mentálními pochody, které není snadné stíhat.
„Je chytrý. Až moc,“ říká mimo záznam jeden z investorů, který mu svěřil peníze.
Rubeš byl jednou ze čtyř hlavních postav v Presto Ventures: zakládajícím partnerem fondu byl vedle něho další startupový matador Vojta Roček, dále analytik Roman Nováček a Eduard Kučera mladší, syn zakladatele kyberbezpečnostního obra Avast.
Dohromady se jim podařilo do druhého fondu Presta nalákat zajímavou skupinu investorů, takzvaných limited partners neboli LPs. Bylo jich něco málo přes 30 a jsou mezi nimi i známá jména jako miliardáři Tomáš Krsek a Eduard Kučera, investor Michael Rostock-Poplar, elitní právník Jaroslav Havel nebo zakladatelé investičních skupin RSJ a Purple Ventures. Rubešovi s Ročkem věřil i Michal Strnad, jehož zbrojařská skupina CSG s nimi předloni rozjela návazný fond na investice do inovativních obranných technologií Presto Tech Horizons.

Vzniká největší fond v Evropě pro obranné a bezpečnostní start-upy. Spojuje se Presto Ventures a Strnadova CSG
27. 6. 2024 ▪ 6 min. čtení
Do druhého fondu Presta se od investorů vybralo 24 milionů eur (přes 580 milionů korun) a podařilo se sestavit velmi dobré portfolio technologických start-upů. Je jich lehce přes 40 a mezi nejvýznamnější z nich patří například Behavio, CloudTalk, Choice QR, Elin AI, Oddin nebo Outfindo. Ačkoli mezi nimi byl i dnes již zkrachovalý projekt Woltair, který instaloval solární elektrárny a tepelná čerpadla, převážně se jednalo o firmy ze sektoru B2B SaaS (zkratka pro Software as a Service, česky software jako služba). To je oblast, která je nyní pod silným tlakem prudce se vyvíjející AI.
Zpátky do minulosti
Poslední necelé dva roky vedení Presto Ventures implodovalo zevnitř. Skupinu zakladatelů rozložily vzájemné spory o řízení fondu, vlastní důležitosti i čerpání peněz na provoz fondu. Když se k tomu přidaly i rozepře s některými investory, nastala investiční „hra o trůny“, která Presto v podstatě paralyzovala.
Rubeš v ní dlouho vystupoval jako mediátor a ten, kdo hledá východisko ze zapeklitých situací. „Hledal řešení i tam, kde nebylo, a byl v tom dobrý. Když ale i tak dojdeš do bodu, kdy už dál opravdu nemůžeš, tak ti jebne,“ popisuje to Roček. Společně s Rubešem dnes zdůrazňují, že navzdory dlouhotrvajícím konfliktům zůstává portfolio fondu i peníze investorů v bezpečí.
S důvěrou to ovšem bude horší. Přitom Rubeš si dlouho v branži budoval dobré jméno. Přišel do ní z akademického prostředí: coby absolvent Jaderné a fyzikálně inženýrské fakulty ČVUT studoval i na technologickém institutu ENSTA v Paříži, kde následně začal pracovat jako kvantitativní analytik. Vyvíjel aplikace pro finanční manažery ve společnostech Air France a Amadeus. Brzy však přepnul z akademika do role podnikatele a v dalších letech motivoval vědce, aby ho následovali. Na přednáškách se je snažil inspirovat k byznysové kariéře a radil jim, jak se posunout od technologie k produktu.
Sám ve startupovém světě začínal s dopravním vyhledávačem Bileto, který posléze Jakub Havrlant odkoupil do své investiční skupiny Rockaway Capital a dal Rubešovi přičichnout k rizikovému kapitálu.

Přemysl Rubeš, jeden ze zakladatelů Presto Ventures
Foto: Presto Ventures
Díky Biletu Rubeš přišel do kontaktu s Krskem, někdejším vlastníkem výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation, a společně v roce 2016 rozjeli Bohemia Venture Capital. Zatímco v prvním fondu pracoval jen s Krskovými penězi, po přejmenování na Presto Ventures (název byl inspirován Rubešovou hyperaktivitou a zálibou v hudbě, kde presto znamená kvapně; sám velmi dobře hraje na kontrabas) už pro druhý fond otevřel dveře dalším investorům. Na to už ale potřeboval pomoc, a tak se dal dohromady s Vojtou Ročkem, který předtím úspěšně vybudoval a prodal start-up Stories. Rubeš také přibral Kučeru mladšího a jako analytika přivedl nadějného manažera Romana Nováčka.
Kdo s koho
Zpočátku všechno šlo hladce. Při nabírání peněz pomohla nejenom reputace zakladatelů, ale i specifické koronavirové období, kdy byl venture kapitál jako obor na vrcholu: covid vyhnal nahoru valuace start-upů a přitahoval rekordní množství kapitálu, čemuž pomáhaly i nízké úrokové sazby.
Presto Ventures se stal jedním z největších a nejaktivnějších fondů investujících do raných fází start-upů v regionu střední a východní Evropy.
Na podzim 2024 ovšem osobní neshody začaly probublávat na povrch. Tématem byly hlavně peníze na provoz a hlavní trhlina vedla mezi Nováčkem, jehož pozici mezitím posílilo například zařazení do talentového výběru 30 pod 30, a dvojicí Rubeš–Roček. „Problémy vznikly tak, že se v určitou chvíli rozhodli prostředky, které nám byly svěřeny pro účel správy druhého fondu ze strany investorů, použít – v rozporu se závaznými dohodami – pro účel jiný,“ říká Nováček.
Konkrétnější být nechce, jeho slova však evidentně míří i na zakládání třetího – obranného – fondu s CSG, s jehož zaměřením on sám nesouhlasil.
Zároveň se ukázalo, že jsou rozhodovací procesy v Prestu špatně nastavené a fond je tím paralyzovaný. Na všech důležitých krocích se totiž museli shodnout všichni čtyři, což se v poslední době ukázalo jako nereálné.
Příkop mezi Nováčkem a zbytkem zakladatelů popisují investoři pod podmínkou anonymity jako velmi hluboký. „Vzniklo to tak, že Roman chtěl mít na řízení větší vliv a celkově měl pocit, že by měl hrát větší roli – ale ostatní ho nenechali,“ popisuje to jeden z nich.
Sám Nováček tvrdí, že se Roček „cítí dotčen tím, že se mu někdo dovolil postavit a poukázal na to, že jeho jednání a chování v pořádku nebylo“. „Dřív zastával stejný postoj i Přemek Rubeš. Jistě to znáte i z vlastní zkušenosti – těžko se dohaduje s lidmi, kteří jednají zásadně z pozice síly, namísto věcné diskuse problémy bagatelizují a vytvářejí problémy zástupné,“ uvedl Nováček.
Podle Ročka to je ale naopak on, kdo drží celý fond jako rukojmí, ohrožuje peníze všech ostatních a neustále klade nové a těžko splnitelné požadavky. „Já už se s ním ale nechci hádat, chci jen dotáhnout fond,“ říká Roček.
Poslední měsíce se odvíjely ve znamení dalších neshod a částečného udobřování, ale nic situaci nevedlo k rozuzlení. „Ti čtyři se ani nebyli schopni dohodnout na tom, kam půjdou na oběd, natož na penězích nebo dalším řízení fondu,“ uvádí zdroj HN.
Vztahy mezi zakladateli se vyhrotily natolik, že se Nováček s Rubešem vzájemně odvolávali z jednatelských pozic a Nováček podal celkem 17 žalob a trestních oznámení. Na jeho stranu se minulý rok přidalo i několik investorů, jejich pozice ale byla poměrně proměnlivá, jak se ukázalo při prosincové valné hromadě společnosti Presto 2 GP, která zastřešuje podíly zakladatelů.
V rámci setkání, na které Rubeš dorazil jen na deset minut s omluvou, že je pod silnými prášky proti bolesti, se rozjela bouřlivá diskuse s investory o způsobu, jak odblokovat patovou situaci. Nakonec se hlasovalo o třech variantách možného řešení.
Tou první bylo ponechat vedení Vojtěcha Ročka a jeho tým. Druhou variantou bylo přenechat vedení Romanu Nováčkovi a jeho týmu. Třetí varianta pak navrhovala zřízení pracovní skupiny z řad investorů, která měla předložit inovativní řešení.
A jaký byl výsledek? 60 procent přítomných hlasovalo pro variantu jedna, zbytek pro variantu tři. Pro Nováčka nehlasoval nikdo.
Rychle vyčerpané peníze
Nakonec opravdu vznikla pracovní skupina, v níž za investory zasedlo pět členů: Martin Hudeček ze skupiny RSJ, manažer z Krskovy společnosti BHM Miloš Kratochvíl, expert na fúze a akvizice Radek Janeček z právní kanceláře Squire Patton Boggs, zakladatel společnosti Family Office Partners Oldřich Myslivec a také právnička Alena Naatz z investičního butiku Fivesquare, přes nějž investuje peníze miliardář Kučera. „Situace byla tak vážná, že Eda musel poslat kavalerii,“ okomentoval to uštěpačně jeden z investorů.
Rubeš s Ročkem zpětně připouštějí manažerské chyby a naivitu v nastavení fungování fondu. Celou situaci zhoršovalo i to, že česká legislativa není na investiční startupové procesy úplně připravená. A Presto Ventures bylo založené jako akciová společnost namísto dnes již obvyklé entity SICAV. Podstatný rozdíl je i v tom, že zatímco akciovka platí standardní jednadvacetiprocentní korporátní daň, u SICAV je daňové zatížení jen pětiprocentní.
V celém sporu nejde jen o ego a rozhodovací pravomoci, ale ve finále i o docela velké peníze. Tady je třeba vysvětlit, jak venture kapitálové fondy fungují. Zakladatelé, respektive manažeři vyberou (naraisují) od investorů peníze a za ně nakupují podíly ve start-upech. Obvykle jeden fond trvá od první investice zhruba deset let, přičemž nejaktivnější je v prvních třech čtyřech letech, kdy do start-upů vstupuje, a po investiční fázi už pracuje v klidnějším režimu a řeší zejména exity, tedy prodeje podílů.
Po uzavření fondu se nejprve investorům vrátí jejich vklad a posléze se rozděluje zisk, je-li nějaký: 80 procent z výnosu jde investorům a 20 procent, takzvané carry, manažerům.
Provoz fondu, tedy plat personálu a související výdaje (nájem kanceláří v centru Prahy, letenky, hotely, pořádání akcí, právníci apod.), se financuje z peněz investorů – obvykle tzv. manažerské fee zabere u fondu 1,5 až 2 procenta ročně, přičemž zakladatelé Presta si zvolili dolní hranici. V reálu ovšem čerpali zhruba dvojnásobným tempem, podle informací HN to bylo za rok zhruba 20 milionů korun.
A právě tady nastal problém: celá částka určená na desetiletý provoz byla prakticky vyčerpaná už po čtyřech letech.
Presto bylo známé tím, že mělo poměrně velký tým, zhruba 15 lidí, a peníze se nečerpaly postupně, ale zrychleně a podle několika zdrojů se částečně použily na rozjezd dalšího fondu – výše zmíněný Presto Tech Horizons ve spolupráci s CSG.
Tak trošku punk
Roček s Rubešem tvrdí – a mluví o tom tak i investoři z jiných projektů –, že se ve venture kapitálu běžně používají prostředky vybrané od investorů do jednoho fondu na rozjezd toho následujícího. Například Credo Ventures, hegemon české scény, už letos otevřel v pořadí pátý fond, přičemž stále ještě neuzavřel ten druhý.
Právě v Credu je od jeho začátku jedním z hlavních investorů právník Jaroslav Havel, zakladatel kanceláře Havel Partners. Venture kapitál je jedním z jeho hlavních cílů, kam své volné prostředky směřuje, proto se dostal i k Presto Ventures. Časem se ukázalo, že jeho role v celé kauze je poměrně zásadní.
Podle několika zdrojů HN se chtěl vedle zakladatelů stát dalším řídícím partnerem (general partners, ve zkratce GPs) fondu a mít u něj exkluzivitu na právní služby. To ale Rubeš a spol. odmítli a tak vznikl vzájemný spor, v němž se Havel spojil s Romanem Nováčkem, což ještě prohloubilo příkopy mezi zakladateli. Mluvčí Havel Partners na zaslané dotazy nereagovala.
Jedno je jisté: Presto nikdy nejelo úplně podle příručky. „Byl to vždycky trošku punk,“ popisuje Oldřich Myslivec, jeden z investorů v Prestu. „Governance (správa řízení – pozn. red.), tým a kultura firmy jsou nakonec důležitější než cokoli jiného. To byl klíč, který této složité situaci chyběl.“
Jiný investor za tím vidí spíš „startupový lifestyle“ než snahu o zneužití peněz. „Nevidím tam zlý úmysl. Luxusní fára nebo jachty si za to evidentně nekupovali.“ Na to Roček odpovídá: „Kdybych to chtěl jako lifestyle, tak jezdím po Praze ve Ferrari, a ne na one-wheelu, a létám private jetem, ne Ryanairem.“
Volnější nastavení zakladatelů fondu potvrzuje i manažerka Lucie Brešová, která dříve pracovala v Kiwi.com nebo Grouponu, a v roce 2024 přišla do Presta. Primárně měla Presto Tech Horizons pomoct vybírat start-upy z obranného sektoru, je ale také členkou představenstva ve druhém fondu. Z něho loni na podzim po vzájemné dohodě odešla, na statutární pozici je však kvůli zablokovanému rozhodování stále zapsaná.
Brešová mluví o tom, že splnila svou misi, zároveň ale přiznává, že se jí nelíbila „nepěkná atmosféra“ fondu, silně poznamenaná narušenými mezilidskými vztahy.
Apokalyptický víkend
Osobní i pracovní problémy Přemka Rubeše vyvrcholily loni v prosinci. Jeho blízcí popisují, že ho sužovaly manické stavy, propadl se do bludů a ztratil sebereflexi. Tou dobou řešil nejen Presto, ale i vážné zdravotní problémy u manželky a další vztahové trable. Zdravotní patálie měl i on sám: trápil ho covid, astma a zlomené žebro. Pomáhal si nejen prášky na bolest, ale i různými povzbudivými či uklidňujícími prostředky.
Jedním z nich byly syntetické kanabinoidy, kterým se laicky říká stříkaná tráva. Jde v podstatě o chemicky upravenou marihuanu, která se v Česku dá sehnat v e-shopech nebo vietnamských večerkách jako „vonná směs“. Prodejci se tak snaží obejít zákon, jelikož obsažené látky nejsou určené ke konzumaci.
Na rozdíl od přírodní marihuany je účinek těchto syntetických látek nepředvídatelný a může být extrémně silný – způsobuje kolapsy, úzkosti, halucinace nebo srdeční potíže. Rubeš říká, že vás tahle droga „umí vystřelit do vesmíru“ a „způsobí nepřetržitý dopaminový rauš“. A to se mu také v ono nešťastné březnové pondělí prý stalo. Respektive už víkend předtím, který lidé z jeho okolí popisují jako „apokalyptický“.
Rubeš několik dní před policejním zátahem psal nejrůznějším lidem zmatené textovky a e-maily na všechny strany, kde se objevovaly věty jako „Stín podezírá světlo ze lži“ nebo „Byznys je multidimenzionální Člověče, nezlob se“. Často v jeho textech vystupoval také Carl Gustav Jung nebo svatá Terezie. Na Facebooku sdílel ujetá videa a různé útržky ze soukromých konverzací. Tvrdil o sobě, že je převtělení Přemysla Otakara II., podepisoval se jako Jan Otto a mluvil o založení vlastních Lucifer Ventures.
Záchranáře k němu zavolala rodina, která o něj měla strach. „Jsem rád, že mě zachránili. Sám mozek z toho neumí vystoupit, někdo vás musí zpacifikovat,“ říká Rubeš.
HN mluvily s více než deseti lidmi z blízkého okolí Presto Ventures a víceméně všichni ho litují a snaží se najít pochopení. „Nikdo z nás by nechtěl zažít tlak, který byl na něho v osobní i profesní rovině. Je to samozřejmě velký problém, ale těžko ho soudit,“ říká jeden z nich.
Rubeš říká, že šel přes závit, protože cítil a cítí za Presto velkou zodpovědnost, jelikož největší část investorů je navázaná přímo na něj. „Je to moje dítě,“ zopakoval během schůzky několikrát.
Své problémy prohloubil i dalšími chybnými kroky. Například nabral peníze – dohromady jde o vysoké stovky tisíc eur – od lidí mimo partnerskou strukturu fondu přímo na sebe s tím, že je do fondu investuje skrze svůj podíl. Jde o takzvané komisní platby.
„Narativ byl takový, že fond už je zavřený, ale skrze jeho podíl se tam můžeme dostat,“ říká mimo záznam jeden z mužů, kteří mu věřili. Celkem je takových bočních investorů zhruba deset, cítí se podvedeni a nyní skrze právníky chtějí po Rubešovi peníze i s úroky zpět. Na co byly tyto finance použity, není jasné, každopádně s věřiteli je Rubeš v kontaktu a snaží se najít řešení.
Odstřihnutí CSG
V celém příběhu se před pár dny udál důležitý moment, který pomohl rozhádané strany o něco přiblížit k sobě. Šlo o ultimátum ze strany zbrojařské skupiny CSG, která se k Rubešovi a spol. dostala před dvěma roky. Tehdy hledala partnera pro své venture kapitálové investice a z okruhu několika vytipovaných společností si vybrala právě Presto.
Když se však jeho vedoucí postavy rozhádaly a stupňovaly se jejich spory o hospodaření ohledně druhého fondu, CSG se rozhodla postupně ze spolupráce s Prestem vycouvat. Podle vzájemných dohod připravila kompenzaci v řádu nižších desítek milionů korun, ale když spory dál bobtnaly, bouchla Strnadova skupina do stolu. Posledních několik milionů podmínilo tím, že se znesvářené strany do 30. dubna musí dohodnout. Jinak už žádné peníze nepřijdou.
Teď už to skupina nechce vzhledem k obchodním dohodám komentovat, podle informací HN však šlo o snahu narovnat vztahy s cílem udělat za érou spolupráce s Prestem tlustou čáru. Jisté je, že se poslední dubnový den mezi Rubešem, Ročkem, Nováčkem a Kučerou mladším dohoda opravdu zrodila. CSG peníze poslala a dnes již považuje vzájemné vztahy za uzavřené.

Podpis smlouvy Presto Venture a CSG o fondu Presto Tech Horizons v roce 2024. Vlevo jsou Vojtěch Roček a Přemysl Rubeš z Presto Venture. Za CSG u toho byli (zprava) výkonný šéf David Chour, investiční ředitel Stanislav Kuba a šéf divize Aerospace CSG Aleš Klepek.
Foto: CSG
CSG tím dokonalo odstřihnutí od svých bývalých parťáků: fond Presto Tech Horizons, jehož mise je „pokrývání technologických mezer v obranyschopnosti západního světa“, prošel rebrandingem (nově se jmenuje Tech Horizons) a proběhla obměna vedení.
V něm už nefigurují Rubeš, Roček ani Brešová. Dosud fond udělal 10 investic, naposledy před pár dny vstoupil do německého vesmírného start-upu Atmos Space Cargo, který se specializuje na logistiku pro návrat nákladu z oběžné dráhy zpět na Zemi. Během dvou tří let má počet investic vystoupat ke třicítce a celkem by v něm mělo být 100 až 150 milionů eur.
Nejkritičtější bod překonán
Dohodou s CSG ovšem nejsou rozpory v zakladatelské čtveřici zcela zažehnány. Zbývá ještě dořešit to hlavní – jak bude dál vypadat řízení druhého fondu, kdo ho dovede do konce a kdo bude z prodejů start-upů profitovat.
„Moje postoje se nemění. Chci, aby do druhého fondu byly co nejdříve vráceny peníze, které byly oproti dohodám s investory použity na jiný účel, a aby ve prospěch investorů pokračovala aktivní správa portfolia bez dalších výstřelků kteréhokoliv z hlavních partnerů,“ stojí si za svým Nováček, jenž se mezitím spojil s miliardářem Vojtěchem Kačenou, zakladatelem společnosti Second Foundation a majitelem fotbalové Zbrojovky Brno, a rozjeli jiný fond s názvem Terminus. To mu podle jeho slov nebrání pokračovat i v řízení Presto Ventures.
Někteří investoři věří, že i díky dohodě s CSG byl nejkritičtější bod překonán, a ačkoli dohoda zatím není na stole, rýsující se z ní aspoň nějaké základní body. Třeba přeměna fondu do SICAV struktury, uvolnění hlasovacího kvóra ze všech čtyř členů na tři a rozdělení portfolia tak, aby se partneři starali o různé start-upy. Klíčové ale bude ještě dohodnout rozdělení pozic v dozorčí radě a jednatelská křesla, rozdělení budoucích výnosů a vše odsouhlasit na valné hromadě.
Jan Davídek z Purple Ventures, které patří mezi investory fondu, říká, že pro všechny je celá kauza obrovský bolehlav. „Už aby to co nejdříve skončilo a fond zdárně doběhl do konce, protože jsou v něm opravdu dobré start-upy,“ říká s tím, že kauza je ponaučením pro celý startupový ekosystém. S tím souhlasí i další investor Oldřich Myslivec. „Venture kapitálová scéna u nás ještě není tak dospělá, jak to mohlo vypadat,“ podotýká. „Doteď scéna funguje na bázi osobních vztahů, bez nějakého většího systémového zázemí a infrastruktury a tato kauza to do velké míry odhaluje. Ve funkčním systému by selhání jednotlivce nemohlo držet v šachu třicet investorů.“
Podle Vojty Ročka, který zároveň působí v České startupové asociaci, zkušenosti z tohoto případu pomůžou formulovat zásady pro celou startupovou scénu. Ta v posledních letech řešila především nové zaměstnanecké akcie a také tzv. 28. režim. Nově by ji mohl usměrnit i speciální zákon, v němž vznikne zákonná definice start-upu.
Těžké časy Přemka R.
Dva týdny po schůzce v kavárně zní Přemek Rubeš v telefonu opravdu zkroušeně. Mluví o existenčních problémech a o tom, že si potřebuje především odpočinout. Z jeho slov je cítit bezradnost a uvědomění si hloubky průšvihu, do kterého se dostal. „Z nejvyšší výšky jsem spadnul na nejhlubší dno. Vím, že jsem to celé po…“ říká.
Jeho vidina je, že mu finančně za dva tři roky pomůžou peníze z prodeje start-upů v prvním fondu Presta. Co bude do té doby, netuší. „Neschovávám se a chci problémy vyřešit. Jen už se nechci znovu utopit pod nesmírným tlakem.“