Sára Němcová reportérka
Pro předplatitele
SeriálJak se máš, Brno
BrněnskoExkluzivně•Před 2 dny•gallery9
info
Boj se sinicemi začal v listopadu roku 2007
Brněnská přehrada s přehledem nevyhrála v unikátní anketě Brněnského deníku Rovnost s názvem Jak se máš, Brno jen jako nejoblíbenější místo ke koupání, ale kralovala i jako nejoblíbenější místo pro odpočinek a procházky. Před patnácti lety byl přitom Prýgl ještě plný sinic a téměř mrtvé místo bez lidí. „To, co se letos děje na Nových Mlýnech, se tehdy dělo na Brněnské přehradě. Seděli jsme v červnu u Hříbku a koukali na zelenou vodu,“ popsal tehdejší situaci někdejší náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Zbytečně drahý experiment. Tak hodnotili politici, někteří akademici a část veřejnosti plány na vyčistění Brněnské přehrady. Prygl byl ještě v osmdesátých letech plný nadšeně koupajících se Brňanů, o dvě dekády později ale zel prázdnotou. „Na přehradu neměl v létě nikdo chuť jezdit. Koupat se tam nedalo, mohli jste jen kempovat nebo hrát volejbal,“ líčí Ander situaci na místě, které o čtvrt století později, v roce 2026, ovládlo unikátní anketu Brněnského deníku Rovnost o nejoblíbenější místo pro koupání i trávení volného času v Brně.
Vydejme se společně po stopách projektu, který z mrtvé a zelené bažiny udělal nejoblíbenější místo víc než tři tisícovek lidí, kteří se zapojili do unikátní ankety Jak se máš, Brno mapující životě ve městě.
Velká výzva
Právě Ander dostal tehdy na starost výzvu udělat z nádrže opět místo, v němž si lidé bez obav zaplavou. Jihomoravský kraj financoval čističky odpadních vod proti proudu nad přehradou, expert Blahoslav Maršálek z Masarykovy univerzity však varoval, že snížení vnosu živin z povodí nad přehradou k vyřešení problému nestačí. „Když jsou v bahně sloučeniny s fosforem a v přehradě plave mnoho ryb, které ryjí do dna, míří sloučeniny nahoru a stávají se potravou pro sinice,“ vysvětlil.
Byla nutná radikální opatření přímo na přehradě. A nebyla levná. „Našli se skeptici a ptali se, jestli má smysl dávat velké peníze zrovna do přehrady. Lidé tomu ale fandili. Všichni laicky vnímali, že by se s přehradou mělo něco dělat,“ podotkl Ander.
Vypuštění a vybagrování přehrady nebylo možné
Vypustit přehradu či ji vybagrovat nebylo možné. „Ve skutečnosti byly odtěženy sedimenty pouze v nejvíce zanesených lokalitách,“ zdůraznil mluvčí Povodí Moravy Radek Špatka.
Kdyby sinice měly nervy...
Kdyby sinice měly nervy, už teď by se mohly začít třást strachem. Tak zněl začátek jednoho z dobových článků v roce 2007. Povodí Moravy nejprve částečně upustilo hladinu. Letadla, takzvaní čmeláci, pak začala vápnit břehy.
Nutný byl odlov ryb. Z přehrady jich postupně zmizely celé tuny. Cílem bylo dostat z přehrady kapry a cejny kvůli plánovanému většímu vypouštění, a také kvůli plánu zvýšit do budoucna poměr dravých ryb.
Rybářské žně
Pro rybáře nastaly žně. Každý s povolením mohl denně odejít s dvěma kousky. Ne všechny ryby nicméně skončily na talíři rybářů. Omráčené ryby elektrickým šokem se odvážely pryč.
V roce 2009 Povodí Moravy snížilo hladinu přehrady o deset metrů. Sto třicet obnažených hektarů dna nádrže pak začali čistit. „Rostliny ve vodě měly tři metry. Všechno se muselo sklidit, posekat, spálit a odvézt i veškerý popel, abychom fosfor dostali pryč. Letněním se následně vytvořila krusta, přes kterou se sinice k živinám nedostaly,“ vysvětlil Ander.
Vývoj počtu buněk sinic na mililitr vody v Brněnské přehradě
Kozí horka | Rakovec | Rokle | Sokolské koupaliště | |
|---|---|---|---|---|
léto 2007 | 142 700 | 252 160 | 226 300 | 106 400 |
léto 2008 | 700 000 | 900 000 | 450 000 | 370 000 |
léto 2009 | 60 200 | 44 000 | 50 000 | 52 000 |
léto 2026 | 13 000 | 12 000 | 12 000 | 14 000 |
zdroj: Krajská hygienická stanice |
Načasování podle Andera vyšlo na výbornou. ČEZ v sezóně 2009 plánoval rekonstruovat vodní elektrárnu. Město ani kraj tudíž nemusely platit kompenzace za její vypnutí. „Na jaře přišlo počasí, které by se jinak označovalo za povodňové. Jenže jak byla přehrada prázdná, voda natekla víceméně na původní hladinu,“ podotkl Ander.
Promíchávací věže a kontroly odpadů z chat
Po obnovení hladiny se nainstalovaly aerační a promíchávací věže. Cílem bylo dostat do vody více kyslíku a rozproudit jej. To totiž sinicím nedělá dobře. Pracovníci pak do vody přidávali také síran železitý, který na sebe fosfor váže.
Odbor vodního a lesního hospodářství magistrátu spolu se stavebním úřadem v Bystrci a Kníničkách začal kontrolovat, jakým způsobem chataři nakládají s odpadními vodami. „Tam, kde měli jímky, museli doložit, že odpad vyváží a nepouští jej do přehrady. Myslím si, že řada lidí si ty věci dala do pořádku,“ podotkl Ander.
Ne všichni věřili, že lepší stav vody vydrží. Podnikatelé se na přehradu vraceli až v následujících letech. „Ukázalo se, že brněnští vědci měli pravdu, ale neslo to s sebou riziko. Stačilo, kdyby se opatření neudělala dostatečně precizně,“ zdůraznil Ander.
Koncentrace fosforu ve vodě poklesla, výskyt sinic se významně omezil. „Projekt je dodnes považován za jeden z nejúspěšnějších příkladů komplexní revitalizace vodní nádrže a ukázal, že dlouhodobého zlepšení lze dosáhnout pouze kombinací opatření v samotné nádrži i v celém jejím povodí,“ podotkl Špatka.
Zdůraznil však že přehrada vyčištěná není. „Aerací, dávkováním na přítoku a monitoringem se snažíme udržet rovnovážný stav přírodních povrchových vod. V současné době jsme ve čtvrté etapě a uvidíme, co bude dále,“ doplnil.
„Není to tak, že jsme před patnácti lety vyčistili přehradu a je to navěky vyřešeno. Je možné, že budou zase nutné intenzivnější zásahy, zvlášť pokud nebudeme důslední v čištění odpadních vod v povodí nad přehradou,“ naznal Ander.