Zatímco šéf SPD Tomio Okamura vyhlašuje válku nelegálnímu zaměstnávání cizinců, nominant jeho strany v brněnském výboru pro národnostní menšiny a dárce SPD těží z nelegální práce zahraničních dělníků.
8. 7. 2026 6:30
.jpg)
Oleg Beznosik před petičním stánkem SPD | Koláž: Voxpot
Začátkem ledna tohoto roku se do pozornosti brněnského výboru pro národnostní menšiny dostal novoroční projev předsedy SPD Tomia Okamury, v němž spojoval etnické menšiny s kriminalitou a zneužíváním sociálních dávek.
„Deset procent našich obyvatel jsou cizinci,“ řekl v projevu Okamura s tím, že jde o trend, který je třeba změnit. „S počty cizinců nám roste kriminalita a snižuje se bezpečnost,“ tvrdil, nehledě na to, že celková kriminalita v Česku naopak klesá. Stejně jako počet odsouzených cizinců v českých věznicích.
Výbor brněnského zastupitelstva, v němž zasedají představitelé ukrajinské, vietnamské, ruské a dalších národnostních menšin, následně v únoru projednal návrh na vyjádření nesouhlasu s Okamurovými slovy.
Z šestnácti přítomných členů jej nepodpořili pouze tři: zástupkyně ruské menšiny a šéfka prokremelské Rady ruských krajanů Ljubov Vondroušková a dvojice členů SPD — mezi nimi i brněnský podnikatel ukrajinského původu Oleg Beznosik, který letos v červnu zaslal straně dar ve výši 25 tisíc korun.
Beznosik je neúspěšným kandidátem SPD na starostu brněnské městské části Slatina a figuroval i na kandidátkách Okamurova hnutí do brněnského zastupitelstva i poslanecké sněmovny. A je také podnikatelem, který podle zjištění Voxpotu dlouhodobě těží ze „zastřeného“, tedy nelegálního zaměstnávání cizinců.
Napadat a dovážet migranty zároveň
Na fotografiích z volební kampaně v roce 2018 stojí Beznosik jako lídr SPD v brněnské Slatině po boku poslankyně Lucie Šafránkové před petičním stánkem s heslem „Zastavíme nelegální imigraci a diktát EU!“
Oleg Beznosik a Lucie Šafránková před petičním stánkem SPD | Zdroj: FB Lucie Šafránková
Do zastupitelstva městské části však tehdy SPD vůbec nepronikla. Beznosik se nicméně následně objevil i na kandidátkách SPD ve sněmovních a po nich také v dalších brněnských komunálních volbách v roce 2022.
Ačkoliv ani v těch se zastupitelem nestal, ve své domovské městské části Slatina byl jmenován do bytové a dopravní komise i finančního výboru. SPD jej navíc dosadila do pozice člena výboru Zastupitelstva města Brna pro národnostní menšiny. Beznosik je totiž původem z ukrajinské Poltavy a v Česku žije teprve od devadesátých let.
V roli člena výboru zaujal média, když rok po začátku plošné ruské invaze do Ukrajiny prohlásil, že osmdesát procent příchozích nejsou ve skutečnosti váleční uprchlíci, ale ekonomičtí migranti.
„Být nyní na celém území Ukrajiny není bezpečné, ale hlavním smyslem příchodu do Evropské unie je možnost prorůst do jejího systému sociálních dávek,“ řekl v rozhovoru serveru Magazín.cz.
Jenže právě zprostředkování práce pro „ekonomické migranty“ tvoří jádro Beznosikova podnikání už dlouhá léta. A přinejmenším u části z nich jde podle zjištění redakce Voxpot o nelegální zaměstnávání.
Není migrant jako migrant
Podle zjištění redakce Beznosik už od roku 2019 v Česku zastupuje sesterskou firmu moldavské pracovní agentury Oxanida Consulting, která se zaměřuje na zprostředkování práce v zemích východní Evropy, včetně Česka a Německa.
Z plné moci, kterou redakce dohledala, vyplývá, že je Beznosik oprávněn jednat jménem majitelů firmy, moldavské občanky Oxany Bašlykové a rumunského občana Mihaila Mihalachiho. Oba jsou nahlášení na adrese činžáku v brněnské čtvrti Slatina, kde Beznosik a jeho manželka vlastní byt.
Mihalachi je v Česku od dubna 2024 zároveň jednatelem a jediným společníkem další firmy s názvem Migrant s.r.o., kterou Beznosik rovněž zastupuje. Ta například dodávala dělníky do českého výrobního závodu Gumotex v Jaroměři, aniž by pro to měla v Česku povolení.
Voxpot dohledal bývalou zaměstnankyni Migrant s.r.o., která pracovala na tamním pracovišti od května roku 2022 do března následujícího roku.
„Přišla jsem na Gumotex, zeptala jsem se na volné pozice, dorazil za mnou koordinátor od firmy Migrant s.r.o. a za pár dní jsem už nastoupila do práce,“ popisuje průběh nástupu Kristina L., která v závodě odpracovala 11 měsíců jako operátorka výroby.
S Beznosikem se osobně nikdy nesetkala a s prací firmy byla spokojena. „Nemám žádné výtky, platili mě, jak měli,“ popisuje. Samotný Gumotex se Voxpotu k případu nevyjádřil.
Beznosik s dalšími členy SPD v Bruselu na půdě Evropského parlamentu | Zdroj:
Beznosik pracovníky na úklidové, stavební a pomocné práce nabírá na českých pracovních portálech i sociálních sítích. Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí však ani jedna z firem – tedy Migrat ani Oxanida Consulting – nikdy neměla povolení ke zprostředkování zaměstnání a přidělování zaměstnanců do firem v Česku.
Dělá to tedy nelegálně. Přitom zrovna nelegální zprostředkovávání práce označuje současná koalice za jeden hlavních zdrojů daňových úniků.
Porušení v zaměstnávání cizinců zjistila Inspekce práce i u Beznosikovy vlastní firmy KOŤA s.r.o., kterou založil už v roce 1999. Během kontrol v roce 2016 a 2020 konstatovali inspektoři v dokumentech porušení právních předpisů „v oblasti pracovní doby, mzdových podmínek zaměstnanců, povinností při skončení pracovního poměru či oblasti neplnění informační povinnosti.“
Když následně koncem roku 2023 vyzvali firmu k doložení pracovních smluv a dalších náležitostí kolem zaměstnávání dvanácti cizinců, firma odmítla s Inspektorátem spolupracovat. Tvrdila, že ji šikanuje a jedná v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud jí přesto letos v dubnu potvrdil pokutu ve výši 50 tisíc korun.
Beznosikova byznysu se zastupováním pracovních agentur se účastní i jeho manželka, Jekatěrina Beznosik. Ta v současnosti figuruje jako odpovědná zástupkyně hned dvou pracovních agentur s ukrajinskými majiteli.
Bydlení naoko, podvody s DPH
Podnikatel ale nekončí u náboru dělníků. Firma KOŤA zajišťuje i další služby, které mají umožnit příchod cizinců do Česka v případech, kdy nedokáží splnit zákonem stanovené požadavky.
Nabízí například potvrzení o ubytování pro cizince „naoko“. To potřebují příchozí doložit kvůli pobytovému oprávnění. Bez potvrzení o tom, že mají kde bydlet, nezískají cizinci v Česku povolení k pobytu. Mají však povinnost bydlet na adrese, kterou uvádí pro cizineckou policii.
Právě kvůli prodeji takových potvrzení Beznosika loni v létě vyslýchala cizinecká policie. Ministerstvo vnitra tehdy zjistilo, že v jeho brněnském bytě se třemi lůžky bylo nahlášeno několik desítek cizinců, kteří tam ve skutečnosti nebydleli.
Podobný byznys se pohybuje na hranici zákona a napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky téměř nejde prokázat. Zda v případě Beznosikova byznysu s potvrzeními došlo k trestnímu stíhání, se Voxpotu nepovedlo zjistit, protože policie odmítla komentovat konkrétní případ.
Reklama Beznosikova byznysu na jedné z pražských tramvají | Zdroj: Zastrachuj
Beznosikovo podnikání se do konfliktu s úřady dostalo opakovaně. Jeho další firmy se objevily i v rozsudcích Nejvyššího správního soudu v souvislosti s pokusem o podvody s DPH. Podle domněnky českých úřadů si Beznosikovy firmy vystavovaly falešné faktury, aby mohly požádat o vrácení daní.
Využít migraci dvakrát
Redakce se s Olegem Beznosikem spojila, ale ten své podnikatelské činnosti odmítl komentovat. „Pokud se domníváte, že jakákoliv fyzická či právnická osoba v České republice porušuje právní předpisy, měla byste se neprodleně obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ napsal v mailu.
Beznosik se v kampaních na volené pozice i v brněnském výboru pro národnostní menšiny snaží sbírat politické body pro sebe i SPD na kritice nelegální migrace. Její existenci nicméně dokáže naplno vytěžit ve svém podnikatelském životě.